Řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí je zahájeno na základě podání návrhu na zahájení vkladového řízení na stanoveném formuláři příslušnému katastrálnímu úřadu (dle katastrálního území převáděné nemovitosti). Společně s návrhem na vklad je nutno přiložit listinu, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (např. kupní smlouva, darovací smlouva), popř. plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele, výpis z obchodního rejstříku a další listiny (např. geometrický plán). Listinu (kupní smlouva) dostačuje předložit pouze v jednom vyhotovení.

Za povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí se hradí správní poplatek 1.000,- Kč. Je na dohodě převodce a nabyvatele, kdo uhradí správní poplatek.

Katastrální úřad je povinen informovat oprávněné osoby nejpozději den poté, co byl podán návrh na vklad, o vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou.

Katastrální úřad vklad vlastnického práva povolí, jsou-li pro to splněny podmínky povolení, nejdříve po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace o vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou.

Při prodeji a koupi nemovité věci se vyžaduje kupní smlouva v písemné formě. Podpisy prodávajícího a kupujícího musí být ověřeny. Stejné pak platí i pro plnou moc, je-li jedna ze stran kupní smlouvy zastoupena.

Před každou koupí nemovité věci je vhodné si zkontrolovat její právní stav na katastru nemovitostí. K tomuto účelu slouží výpisy z katastru nemovitostí, které si lze obstarat u notáře, na CZECHPOINTU či na katastrálním úřadu.

Z části C výpisu z katastru nemovitostí zjistíte omezení vlastnického práva, a to zejména, o jaké právo jde (např. zástavní právo, věcné břemeno, probíhající exekuční řízení), kdo je oprávněn z tohoto práva a které nemovité věci uvedené na výpisu jsou zatíženy.

Z části Plomby a upozornění zjistíte, zda probíhá řízení u katastrálního úřadu, jehož předmětem je nemovitá věc.

Nový občanský zákoník opustil princip všeobecného zákonného předkupního práva v rámci spoluvlastnictví stanoveného občanským zákoníkem z roku 1964, který platil i s ohledem na přechodná ustanovení nového občanského zákoníku až do 31. 12. 2014. Nově již vzniká zákonné předkupní právo pouze v případě, že bylo spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a to na dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví (časová lhůta neplatí u spoluvlastnictví zemědělského závodu).

Nájemce je oprávněn dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, a to i bez souhlasu pronajímatele. To je změna oproti předchozí úpravě, která vyžadovala souhlas pronajímatele nejen s přenecháním celého bytu, ale i jeho části do podnájmu, a to bez ohledu na to, zda nájemce v bytě bydlel.

Nájemce je oprávněn chovat v bytě zvíře za podmínky, že jeho chov nepůsobí pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě (např. neustále štěkající smečka psů, jedovatý had). Nájemce je povinen uhradit zvýšené náklady na údržbu společných částí domu, které jsou vyvolány chovem zvířete.

Nájemce je oprávněn v bytě pracovat i podnikat, nezpůsobí-li to zvýšené zatížení pro byt nebo dům (např. hlukem, prachem, nočním svícením).

Nájemce má na jednu stranu právo přijímat ve svém bytě kohokoli, přičemž zvýšení počtu osob žijících v bytě je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu. Neučiní-li tak ani do dvou měsíců, poruší své povinnosti závažným způsobem.

Pronajímatel má ovšem právo si vyhradit v nájemní smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti (vyjma např. osoby blízké) a zároveň určit maximální počet osob, které vzhledem k velikosti bytu mohou užívat byt.